ZPĚT

OKRADENÍ KRÁLOVÉ
Autor Poč. rolí (m/ž/o) Poč. jednání Určeno pro: Styl Délka (cca) Poznámka Servis
překlad z němčiny 7/1/- 3 děti próza ? min - RTF
OSOBY:
KAŠPAR
MELICHAR
BALTAZAR
MARIA
1., 2., 3. LUPIČ
NÁČELNÍK

1.jednání:

 MELICHAR: To pouštní slunce oslňuje !
 BALTAZAR: No ne. Je to možné? Voda, studená, čistá voda! Už ji skoro cítím!
 KAŠPAR: Máš pravdu, zvládneme tak i poslední kus cesty!
 MELICHAR: Pán nás vedl a pomáhal nám! Vybavují se mi slova Písma:  Obdařil jsem poušť vodou a pustou krajinu řekami.
 KAŠPAR: Voda, voda! Nechte velbloudy napít! Pojďme - napijem se! Naplňme naše měchy!
 MELICHAR: Měli bychom si lehnout a vyspat se. Hvězda nám bude  svítit i ve dne. Cestu k novému králi určitě najdeme! Už  jsme úplně blízko, tuším to!
 KAŠPAR: (vstane) Neslyšeli jste nějaký hluk? Mě se zdá, jako bych  slyšel řinčet nějaké zbraně.
 BALTAZAR: Máš sluneční úpal, příteli! Já slyším jen řinčet uzdy  našich zvířat.
 KAŠPAR: Ale já slyším kroky!
 MELICHAR: Velbloudi vždycky přešlapují, než ulehnou. Pán nás bude  chránit! Tak je to v Písmu: Halí nás pod svou ochranu  jako pod ochranný plášť. Pojďme už spát.
 (všichni si lehnou)

2.jednání:

 1. LUPIČ: Bláhové řečičky: Já snad puknu smíchy! Pán nás halí  pod svou ochranu jako pod ochranný plášť! Cha,cha,cha!!!
 2. LUPIČ: Já bych se raději držel tady toho pláště (ukazuje směrem  ke králi). Podívej, jak je pošitý zlatem!
 3. LUPIČ: Pán nás bude chránit! Cha,cha,cha. To mě podržte! ale od pouštních lupičů vás nezachrání! Hurá na ně! Sem  s tou parádou! Prodáme to dobře na trhu!
 NÁČELNÍK: Nekřičte tak! Není potřeba, abychom je budili! mohli by  nás později poznat a to by byl konec!
 KAŠPAR: (poleká se a sáhne po meči) Kdo jste a co děláte s mými  drahocennými šperky? Nechte mého velblouda!
 BALTAZAR:(poleká se zrovna tak) Byli bychom zbabělci, kdybychom  se nebránili! Žádný král z mé země nebyl nikdy  zbabělcem!
 NÁČELNÍK: Schovejte si své meče! Jsme v přesile. mám ještě dost  mužů tam nahoře v horách. Tak honem, nebo budete syny  smrti. Tady v poušti vám nikdo nepomůže. Ani váš Pán ne! - Tak co, kam vlastně míříte? A co má znamenat ta  báchorka o hvězdě a novém králi?
 KAŠPAR: Hledáme nově narozeného židovského krále. Přišli jsme  s karavanama z Midjánu, Efy a Sáby, abychom se mu  poklonili. Poušť nám všechno vzala. Máme už jen naše  šperky a koruny.
 MELICHAR: Jeho nepřátelé však pocítí jeho hněv. Dá každému,co si  podle skutků zaslouží.
 NÁČELNÍK: To se mi nelíbí, co tady slyším. Chtěl jsem vás nechat  zabít, ale teď mám jakýsi strach. - Složte sem vaše  šperky a zbraně a táhněte dál. Dostanete se ke svému  králi i bez zlata.
 MELICHAR: Bez zbraní jsme bezbranní!
 NÁČELNÍK: Myslím, že váš král je králem pokoje! Takže už nebudete  potřebovat žádné zbraně! No tak, pospěšte si, je-li vám  život milý!
 (Králové odkládají zbraně a šperky)
 1. LUPIČ: A taky to! (ukazuje na koruny)
 2. LUPIČ: A tohle! (ukazuje na žezla)
 3.LUPIČ: A prsteny taky! Všechno sem! Nemáte to přece zapotřebí!
 (Lupiči a náčelník odejdou stranou a schovají se.)
 BALTAZAR: Pojďme, hvězda nás povede!
 NÁČELNÍK: (spolu s ostatními lupiči jdou králům v patách)
 Pojďme, půjdeme za nimi! Kdo je tak bohatý, táhne určitě  k velmi mocnému králi. Určitě v zámku získáme ještě  větší kořist!

3.jednání:

 (Králové vstupují do stáje a klekají před jesličkami.)
 KAŠPAR : Dítě, chtěli jsme Ti přinést bohaté dary. teď klečíme  v chudobě u Tvých jeslí a prosíme Tě: Pomoz nám, abychom byli šťastní, vděční a spokojení. Vlož do našich srdcí svůj pokoj!
 MARIA: Děkujeme vám, že jste přišli z takové dálky! My jsme  bohatě obdarováni tímto Dítětem. Bůh je u nás - a tak  nepotřebujeme žádná bohatství světa.  
MELICHAR: Je to pro nás velký dar, že jsme mohli uvidět Božího  Syna. Radostně se teď vrátíme do své země.
 BALTAZAR: Všem lidem budeme vyprávět, že jsme našli Boha tady  v chudé stáji.
 (Králové jdou dál, náčelník a lupiči vyklouznou ze stáje ven.)
 1.LUPIČ : Mně je u srdce jaksi divně. Je to vlastně lumpárna, že  jsme tady tomu chudému Dítěti všechno zlato a drahé  kameny vzali!
 2.LUPIČ : Nechci ty šperky a zlaté řetězy už ani vidět!
 3.LUPIČ :(k Marii) Podívej se, co jsme tady opodál...ehm...našli! Litujeme vás, že jste tak chudí, zvlášť toto Dítě...  a tak jsme si řekli, že bychom mohli...
 NÁČELNÍK: Chtěli bychom vám všechno zlato a drahé kameny darovat!
 MARIA: Děkujeme vám, milí cizinci, jste k nám tak dobří! Ale  podívejte se - Bůh nás tímto Dítětem tak štědře  obdaroval! Ponechte si své poklady a pokračujte ve své  cestě!
 NÁČELNÍK:(odchází s lupiči a kroutí hlavou) To se mi nikdy v životě nestalo! To nechápu!
Nikdy nezapomenu na ty dva chudé a na dítě v jeslích.  To dítě se na nás usmálo! Mně je u srdce tak zvláštně  dobře! Takový pocit jsem ještě nezažil.

KONEC

Nahoru / ZPĚT


Poslední aktualizace:
28. ledna 2003 12:13